Andulka. Papoušek vlnkovaný.

Andulky patří mezi nejodolnější ptáky chované v klecích a volierách. Přesto se u nich může vyskytnout celá řada nemocí. Většina nemocí andulek se projeví změnou chování v průběhu dne. Andulka ztrácí tělesnou aktivitu, více odpočívá, déle a častěji spí. Dále je možné si všimnout, že ubývá hlasových projevů, mluvící andulky přestávají mluvit. Nápadné bývají i změny na peří (bez lesku, lomivé, ptáci posedávají s načepýřeným peřím). Dalším příznakem bývá ztížení dýchání po námaze a v klidu, kdy si andulky pomáhají uvolněním nebo svěšením křídel a vdech či výdech zesilují pohyby ocasu. přitom mohou vydávat často dobře slyšitelné sípavé nebo naříkavé zvuky. Pozorný chovatel sleduje i okolí tělních otvorů, které je u zdravých ptáků čisté a upravené, nepotřísněné výměšky. Také oko je čisté, jasné, živé a bez výtoku. Velký význam má sledování kvality trusu a moči. Obojí je u zdravých andulek formované, přičemž močový podíl tvoří na vrcholu trusu bílou čepičku.důležité je i posouzení poměru obou složek, zmnožení močového podílu signalizuje poškození ledvin, podobně jako vodová moč, rozlétavájící se kolem formovaného trusu, ukazuje na poruchu hospodaření s vodou v ledvinách. tento stav bývá zaměňován za průjem. Při průjmu je ale reakce opačná, bílý močový podíl je více formavaný, přičemž vlastní trus je řídký a zpravidla barevně změněný. Zvracení u andulek může být projevem vážné zažívací poruchy nebo může být i bezvýznamné, například u samečků samotářů, kde se často vyskytuje jako projev náhradního sexuálního jednání. Je vhodné občas prohlížet kvalitu rohoviny zobáku, která je u zdravých andulek hladká, neproděravělá, netřepící se. Podobně i rohové šupinky na nohách jsou hladké a tenké. Zdravá andulky odpočívá zpravidla na jedné noze. trvalé sezení na obou nohách při nestabilní poloze na bidélku signalizuje probíhající onemocnění. Důležitým faktorem působícím proti vzniku nemocí je zdravá a plnohodnotná výživa, která by měla být co nejpestřejší a pokud možno přiměřená. Doplňky ke krmivu, jako např. vitamíny a minerální látky, přidáváme nejvýše v doporučených dávkách a ve vhodnou dobu. Předávkování těmito látkami může vést k vážným poruchám zdravotního stavu. To platí i o používání různých vitaminizovaných krmiv, která podáváme pouze čas od času , nikdy ne trvale.